Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Před deseti lety vydavatelství Frontiers rozhodlo, že dva populární metalové zpěváky sjednotí do jednoho projektu. Překvapivě tento záměr nejenom vyšel, ale dočkal se i několika pokračování. Letos duo ALLEN/LANDE vydává již čtvrté album, tentokrát pod názvem „The Great Divide“. Nejvýznamnější změna se udála na pozici kytaristy/skladatele. Magnus Karlsson, jehož dítě tento projekt v podstatě bylo, odešel po vydání třetí řadovky a vydavatel se jej rozhodl nahradit jménem mnohem slavnějším – Timo Tolkki.
Ten svoji uměleckou kariéru opustil v roce 2011. Ještě se mu však ani kytara pověšená na hřebíku nestihla pokrýt prachem a již byl zpátky. Loni přišel s projektem AVALON. Příliš velká sláva to ovšem nebyla a nepomohly ani slavné zpěvačky u mikrofonu. Letošní AVALON pak byl k uzoufání nudný a prázdný. Tolkki sice v poslední době trpí záchvaty hudebního workoholismu, ale coby skladatel má za sebou již lepší roky (nejméně o deset let nazpět). Jestli bylo angažování zrovna Tolkkiho pro skomírající ALLEN/LANDE projekt oním potřebným nakopnutím, se teprve uvidí.
Singlová skladba „Lady Of Winter“ začíná velmi pěknou předehrou na piano, která přejde v hutné riffy. Jenže tohle jsme už kdysi slyšeli... Máme tu „Edge Of Thorns“ jak vyšité, či spíš přešité, ale můžeme to brát i jako poctu SAVATAGE. Další kousky na albu už zní lépe, alespoň pan skladatel cituje sám sebe a ALLEN/LANDE 2014 zní jako odlehčení STRATOVARIUS. Velkým bonusem jsou samozřejmě oba hlavní protagonisté. Jejich zlatá hrdla zachrání nejedno prázdné místo a hlavně díky nim se album docela příjemně poslouchá. Album má i své světlé momenty, „Come Dream With Me“, „Down From The Mountain“ nebo „In The Hands Of Time“ zní jako skladby z Tolkkiho nejlepších let zpívané skutečnými profíky.
Nakonec tedy výměna na pozici hlavního skladatele nebyla krokem špatným směrem. Tolkki se na tomto projektu nakonec vrátil k tomu, co mu jde nejlépe – melodickým rock/power metalovým písním, nepříliš náročným a komplikovaným, a trochu tak smazal ostudu z posledního počinu AVALON. Očividně se nadýchnul čerstvého vzduchu a z rukávu vysypal víc jak půl tuctu pěkných melodií. „The Great Divide“ je povedené rockové album, které dá vyniknout oběma zpěvákům. Za poslech určitě stojí.
1. Come Dream With Me
2. Down From The Mountain
3. In The Hands Of Time
4. Solid Ground
5. Lady Of Winter
6. Dream About Tomorrow
7. Hymn To The Fallen
8. The Great Divide
9. Reaching For The Stars
10. Bittersweet
Diskografie
The Great Divide (2014) The Showdown (2010) The Revenge (2007) The Battle (2005)
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.